08.02.2024
15. března 2024 vyšel v Deníku Právo komentář Jany Miléřové z NeoN jako vyjádření k návrhu, že by "neziskovky" měly spadat pod tzv. Infozákon. Proč to není nejlepší řešení? Co by doopravdy pomohlo, aby byla veřejnost lépe informovaná o tom, na co a jak stát poskytuje dotace? A kdo všechno vlastně tvoří oněch tak často skloňovaných 150 000 českých neziskovek?
Přepis komentáře:
Veřejnost potřebuje být lépe informovaná, jak stát hospodaří a na co a jak poskytuje dotace a veřejné zakázky. Návrh, aby neziskové organizace, které mají více než 50 % rozpočtu z veřejných zdrojů, byly povinnými subjekty dle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím, ale nedává smysl. Účelem Infozákona je posílit transparentnost institucí pověřených výkonem veřejné správy, které mají moc rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. A to neziskové organizace en bloc nejsou. Ty, které zřizuje či 100 % vlastní stát či obec, již navíc pod Infozákon spadají.
Co je tedy těch 150 tisíc “neziskovek”? Český statistický ústav k nim počítá právnické osoby, jejichž hlavním předmětem činností není podnikání - politické strany a hnutí, spolky, církve, ústavy, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby, nadace a nadační fondy a další. Spolků je přes 100 tisíc, ale aktivních je 63 tisíc. Patří sem sportovní svazy, včelaři, myslivci, dobrovolní hasiči, horská služba, poskytovatelé sociálních služeb, sdružení rodičů a přátel školy, místní ochotníci aj.
Spolky tvoří lidé, kteří mají společný zájem a chtějí řešit nějaký problém. Využívají tak svého práva sdružovat se, které je dané Listinou základních práv a svobod. Pro zdravou demokracii je nezbytný rozmanitý neziskový sektor. Snahy o jeho omezování by znamenaly ohrožení našich práv a demokracie. Snad nikoho ani nenapadne omezovat počet podnikatelů, tak proč se podivovat nad počtem neziskových organizací?
Dotace stát nerozdává jen tak, ale vydává je na činnosti, které nedokáže zajistit sám a jsou v souladu s veřejnou politikou. Péče o seniory, ochrana životního prostředí, volnočasové aktivity pro děti, boj s korupcí aj. Žadatel musí ve veřejném výběrovém řízení předložit žádost s cíli a rozpočtem, přesně určit, na co peníze vynaloží. Když získá dotaci, tak ji musí vyúčtovat položku po položce a popsat průběh a výsledek projektu. Kontrolu provádí poskytovatel dotace, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna. Neziskové organizace spadají pod povinnost zveřejňovat výroční zprávy a účetní závěrky ve veřejném rejstříku na justice.cz. Jsou tedy veřejně kontrolovatelné. Pro svou transparentnost mohou ale udělat nejvíc vlastní činností a komunikací vůči veřejnosti, dárcům, klientům a dalším.
Je na čase opustit narativ “parazitujících neziskovek”. Je na čase lépe zpřístupnit informace o všech dotacích (nejen neziskovým organizacím) a o výsledcích takto vynaložených prostředků. Zprůhlednění dotací poskytovaných státem si jako svůj závazek vytyčilo Ministerstvo financí v rámci tzv. Partnerství pro otevřené vládnutí. Registr dotací (RED) zatím ale není plně funkční.